Modřanský biograf a scéna
Modřanské kino uvítalo poprvé své diváky již v roce 1919 jako jedno z prvních kamenných kin na území dnešní Prahy. Neslo název "Bio Lido", protože se nacházelo v prostorách Lidového domu. Filmy v té době se samozřejmě hrály němé a promítač musel u projektoru točit klikou.
Zvukový doprovod zajišťoval pouze hudebník na pianino, které bylo až do povodní v srpnu 2002 součástí kina. Poprvé promluvil film v Modřanech v roce 1932, kdy bylo kino modernizováno na zvukové. Zvuk ovšem nebyl jako dnes na filmu, ale obstarávaly jej tzv. synchrony, což byly gramofony pevně spojené s projektorem, na nichž se pomalu otáčely velké gramofonové desky. Za Protektorátu se muselo z politických důvodů přejmenovat na kino Viktoria a po osvobození dostalo na čas název Vlast. Ten se udržel jen krátce do roku 1948, kdy bylo přejmenováno na kino Modřany.
Po roce 1990 byl v restituci objekt navrácen rodině původního majitele. Provoz kina však až do roku 1998 zajišťovala obec. V tomtéž roce se novým provozovatelem stala firma Broadway, která se však po necelých třech letech rozhodla provoz kina zcela ukončit.
NEDÁVNÁ MINULOST
Nynější majitelé, vnuci posledního vlastníka před zestátněním v roce 1945, se však i přes lukrativní nabídky snažili zachovat původní poslání a dostát poslednímu přání svého dědečka, aby v objektu byl nadále provozován biograf. Tradice kina naštěstí nebyla přerušena. 15. února 2002. Opona se opět otevřela a představením filmu Tmavomodrý svět začalo psát kino svoji další kapitolu... Netrvalo to však dlouho a na kino se přiřítila další pohroma – povodeň. 12.srpna 2002 se ještě naposledy promítal film Divoké včely. Kolem kina bylo velmi rušno, protože tudy vede jedna z mála cest k řece. Průchod po železniční trati však byl uzavřen nornou stěnou, protože hladina řeky byla již příliš vysoko. Stovky zvědavců se tak ještě večer chodily dívat na rozvodněnou Vltavu z nástupiště zastávky ČD. Druhý den dopoledne již byla voda v kotelně a odpoledne u schodů do kina. Kudy se tam dostala? Norná stěna příliš netěsnila, ale průsaky by zřejmě zvládly odčerpávat čerpadla zpět do řeky. Kamenem úrazu se staly kanály, o kterých se před povodní tvrdilo, že mají zpětné klapky. Metrové gejzíry vody z nich tryskající o tom nesvědčily... Ve středu 14. srpna dosáhla voda v předsálí výšky 195 cm. Většina zařízení a vybavení kina byla buď totálně zničena nebo poškozena. Budoucnost kina byla náhle zase velmi mlhavá...
Majitelé kina paní B. Gregerová a pan Šembera se však opět rozhodli kino obnovit, za což je třeba jim na tomto místě poděkovat. Paní Gregerová a pan Šembera mohli po této události kino přestavět na něco zcela jiného, protože dům čekala generální oprava. Oni se však opět rozhodli pro kino.
http://www.modranskybiograf.cz/
