Od 2. ledna do dnešního rána vyšlo díky amnestii na svobodu 6227 vězňů, tedy více než čtvrtina všech vězněných osob. Podle vězeňské služby je už propouštění ve valné většině u konce. Zatím nejvíce vězňů - 416 - opustilo věznici Kynšperk nad Ohří. Další dvě káznice, Stráž pod Ralskem a Ostrov, propustily přes 300 odsouzených. Amnestovaní se již stihli dopustit téměř 90 deliktů především majetkového charakteru. Podle statistik bývá recidiva u majetkových trestných činů 55 až 60 procent.
Prezident v rámci amnestie prominul také podmíněné tresty kratší než dva roky a veškeré tresty obecně prospěšných prací a domácího vězení. Ministerstvo spravedlnosti odhaduje, že bude prominuto zhruba 12.200 trestů obecně prospěšných prací, 340 trestů domácího vězení a 14.500 podmínek s dohledem. Soudy pak spočetly, že budou řešit tisícovky dalších podmíněných trestů. Prostudování všech spisů zabere pravděpodobně týdny, možná i měsíce. Někteří soudci se proto obávají zpomalení rozhodování v jiných případech. Ministerstvo spravedlnosti zveřejní další informace o provádění amnestie ve čtvrtek.
Některé soudy se již začaly zabývat také kauzami, na které dopadá prezidentovo nařízení o zastavení trestního stíhání. Jde o případy, u nichž obvinění padla před více než osmi lety a jejichž trestní sazba nepřevyšuje deset let vězení. Klaus odůvodnil tuto část amnestie judikaturou Evropského soudu pro lidská práva. S jeho argumentací ale nesouhlasí Unie státních zástupců, podle níž judikatura řeší jednotlivé případy, zatímco prezident rozhodl plošně. Tato část amnestie vadí také některým senátorům, kteří chtějí do konce týdne podat k Ústavnímu soudu návrh na její zrušení. S návrhem na zrušení amnestie se na Ústavní soud obrátí také aktivista Phillip Janýr. Případné přezkoumávání amnestie bude pro ústavní soudce zcela novou věcí, pro kterou chybí precedens. Mnozí odborníci však označují šance podobných návrhů za minimální. Připomínají, že amnestie patří k právům prezidenta.
Amnestií se bude ve středu zabývat vláda. Ministr zahraničí Karel Schwarzenberg (TOP 09) uvedl, že pokud by amnestie omezila práva poškozených v některém trestním stíhání, měla by vláda vymyslet, jak tyto případy kompenzovat. Kvůli amnestii se pravděpodobně příští týden sejde také Sněmovna na mimořádné schůzi, kterou se rozhodli vyvolat sociální demokraté. ČSSD chce na schůzi v souvislosti s tím, že amnestii spolupodepsal premiér Petr Nečas (ODS), vyvolat hlasování o nedůvěře vládě. Vláda však podle současného rozložení sil v dolní komoře hlasování s největší pravděpodobností opět přečká.
S rozsahem amnestie nesouhlasí i více než 100.000 lidí, kteří virtuálně podepsali internetovou petici, nebo někteří starostové na Zlínsku, kteří dávají svůj postoj najevo sundáváním portrétů prezidenta Klause na svých úřadech. Podle organizátorů se k akci připojilo na 600 starostů a také někteří ředitelé škol. Hrad to označil za projevy pokleslého politického boje.
Klaus toho, že vyhlásil amnestii, nelituje. Popřel spekulace, že měla pomoci konkrétním stíhaným v ostře sledovaných kauzách. Svůj krok hájí mimo jiné jako jistý akt smíření a velkorysosti. „Chtěl bych zdůraznit, že amnestie je dání šance, chcete-li druhé šance řadě lidí, kteří nejsou zločinci s velkým z," řekl dnes Radiožurnálu. Zároveň připustil, že ho trápí způsob, jakým na vyhlášení amnestie reaguje veřejnost. Průzkumy veřejného mínění, které amnestii hodnotí negativně, ale podle něj reflektují pouze úspěšnost mediální manipulace.
zdroj: ČTK
