Vyřazení tří kandidátů z boje o Hrad komentuje český tisk

Tuzemské deníky se dnes zabývají rozhodnutím ministerstva vnitra, které do přímé volby prezidenta nepustilo šéfku Suverenity Janu Bobošíkovou, ekonoma Vladimíra Dlouhého a podnikatele a senátora Tomia Okamuru. Podle úřadu sice předali petici s více než 50.000 podpisy, měli v ní ale příliš mnoho chybných údajů. V boji o Hrad tak zůstává osm kandidátů. Vyřazení uchazeči se ale mohou odvolat Nejvyššímu správnímu soudu (NSS).

Podle komentátora Mladé fronty Dnes (MfD) by bylo dobré, aby se vyřazená trojice na NSS obrátila. Soudní přezkoumání by podle něj dodalo postupu úředníků váhu a přímou volbu by nezdrželo. Něco jiného jsou ale případné stížnosti k Ústavnímu soudu, které může podat kdokoliv z kandidátů včetně těch, kteří se k padesátitisícové hranici sesbíraných hlasů původně vůbec nepřiblížili. Ústavní soud může rozhodovat tak dlouho, že by to termín přímé volby prezidenta ohrozilo.

Komentátor MfD si ale myslí, že ani v takovém případě by se nedělo nic hrozného: "I kdyby se volilo až poté, co (Václav) Klaus opustí Hrad, v zahraničí si nikdo nevšimne, že prezidenta nějakou chvíli nemáme. Ti, kdo si všimnou, si oddechnou," uvádí.
 
V jiném komentáři si deník všímá nejasností ve způsobu počítání neplatných hlasů a připomíná, že jde letos už o čtvrtý případ "velkých zmatků způsobených státní mašinérií". Prvním byla podle MfD neschopnost přejít na jiný systém vyplácení dávek, druhým potíže v hodnocení státních maturit a třetím chaos v dopravních registrech. "Vypadá to, jako by státní správu ovládlo nějaké punkové hnutí, které nám naordinovalo Rok chaosu," dodává MfD.
 
Podle komentátora Lidových novin (LN) je pohoršení nad tím, zda ministerstvo vnitra kontrolovalo hlasy správnou metodou, marginálním problémem. Horší je podle něj střet politiky se soudnictvím. "Ne, nelze a priori kritizovat soudní přezkum správních rozhodnutí. Pro demokracii je ale nešťastné, pokud soudci mění rozhodnutí voličů," píše komentátor a připomíná v této souvislosti prezidentské volby v USA v roce 2000. "Zatím nejsme ve stejné situaci; soudy nejspíše budou čistit terén ještě před volbami, což je jednoznačně dobře," podotýká.
 
Podivný je podle LN fakt, že přímou volbu a prováděcí zákon zpochybnil jako první už dříve předseda Ústavního soudu, u kterého může zákon nakonec skončit. "Soudci občas klepnou přes prsty politiky, kteří chtějí uchvátit příliš moci. Ale kdo klepne přes ruce příliš mocichtivé soudce? Soudce, které jmenuje ... právě budoucí prezident," dodává komentátor LN.
 
zdroj: ČTK