Poledňáková se narodila v září roku 1941 a ve své knize, kterou doplnila množstvím fotografií, píše velice otevřeně o svém dětství, rodině i práci až do současnosti. Je příběhem plným napětí, zvratů, překonávání překážek, vášní, bolesti i štěstí. Začíná jako příběh obyčejné holky z malého města Nepomuku. Poprvé prý telefonovala až jako sedmiletá, do jejích 12 let neexistovalo televizní vysílání a první televizi měli doma, až když jí bylo devatenáct.
Kvůli kádrovému profilu svého otce se nedostala na vysokoškolské studium chemie, a tak pracovala i jako dělnice. Až její pozdější muž Ivan Poledňák, se kterým začala chodit po maturitě, znal Ivu Hercíkovou a ta zase Jaroslava Dietla. Tak se dostala do televize, ovšem k dramaturgii na DAMU se mohla přihlásit až jako zaměstnaná žena a matka malého syna.
Po listopadu 1989 založila Poledňáková vlastní firmu FTV Premiéra, která získala licenci na soukromé televizní vysílání. Po šestnácti letech se v roce 2006 vrátila k natáčení filmů. "To byl neuvěřitelný skok, prostě výlet z jednoho století do druhého! Nová zkušenost byla úžasná, jak s technikou, tak s novou generací zapálených mladých profíků," charakterizovala své pocity po návratu za filmovou kameru.
Její dvě poslední komedie Líbáš jako Bůh (2009) a Líbáš jako ďábel (2012) vyšly i knižně. V kinech je zhlédlo 905.000 a 501.000 diváků.
zdroj: ČTK