ZLEPŠEME VNITŘNÍ PROSTŘEDÍ ŠKOL PRO VÝUKU NAŠICH DĚTÍ!

21. 06 2017 | Vysoká koncentrace oxidu uhličitého (CO2), nedostatečná cirkulace čerstvého vzduchu i nevyhovující světelné či akustické podmínky – to jsou závěry vyplývající z měření České rady pro šetrné budovy (CZGBC) v rámci nově spuštěného projektu zaměřeného na kvalitu vnitřního prostředí v českých školách. O tom, že je stav vnitřního prostředí ve většině vzdělávacích zařízení bohužel nevyhovující až tristní, se sice ví již delší dobu, soustavná aktivita s cílem řešit tento alarmující stav však doposud chyběla. Rada proto od letošního května provádí nejen měření, ale navrhuje zúčastněným školám i vhodná řešení, jak zlepšit vnitřní prostředí těchto budov a tím zkvalitnit samotnou výuku dětí.   

„Špatná kvalita vnitřního prostředí je obecně velmi rozšířeným problémem, se kterým se potýká naprostá většina českých škol. V rámci projektu měření ve školách chceme na tuto skutečnost upozornit a zároveň zúčastněným školám prostřednictvím našich odborníků a členských společností nabídnout konkrétní řešení, jak vytvořit lepší podmínky pro výuku. Do projektu se v pilotní fázi zapojily dvě školy, a to ZŠ Komenského ve Slavkově u Brna a ZŠ Mikoláše Alše v pražském Suchdole, ve kterých jsme po dobu čtyř dnů sledovali množství CO2, kvalitu denního a umělého osvětlení a hladinu hluku. Oba vzdělávací subjekty svým osvíceným postojem a zapojením do projektu ukázaly svou snahu pečovat o zdraví dětí a jejich pedagogů. Velmi si ceníme jejich zájmu a přístupu, který může být inspirací pro další školy v České republice, u nichž je zlepšení kvality prostředí nasnadě,“ vysvětluje Simona Kalvoda, výkonná ředitelka České rady pro šetrné budovy, která plánuje pořádat semináře a poskytovat poradenství všem zájemcům z řad škol a veřejné správy. 

Kvalita vnitřního prostředí ovlivňuje zdraví dětí
Vnitřní prostředí, zohledňující požadavky na správné osvětlení, vhodné akustické řešení, teplotu a potřebnou obměnu čerstvého vzduchu v místnosti, je stěžejní pro zdraví dětí a jejich učitelů. Pokud tyto parametry nejsou dodrženy, mohou uživatelé těchto prostor trpět únavou, neschopností se plně soustředit a v krajních případech i značnými zdravotními obtížemi, souhrnně označovanými jako syndrom nezdravých budov. Ten se podle statistických údajů Státního fondu životního prostředí týká až 75 % českých staveb. „Aktivitu Rady vnímáme jako velice záslužnou, protože se čím dál více potýkáme s tím, že jsou děti během vyučování nesoustředěné, unavené a roztěkané. Kvalitní a zdravé prostředí pro práci si samozřejmě zaslouží i samotní učitelé,“ uvádí ředitel ZŠ Komenského Vladimír Soukop a doplňuje: „Sám jsem již dříve prováděl jednoduchá měření a už ta ukazovala, že bude nutné s tímto nevyhovujícím stavem něco dělat. Když přišla nabídka od Rady, neváhal jsem proto ani vteřinu.“ Nabídku Rady přivítala i ředitelka ZŠ Mikoláše Alše v pražském Suchdole Alexandra Kejharová: „Již delší dobu se zabýváme otázkou, jak snížit hlučnost nejenom v učebnách, ale i na chodbách. Projekt Rady nám díky konkrétním doporučením a návrhům velice pomohl a už v letošním roce se proto chystáme instalovat akustické panely do nejhlučnějších prostor školy.“
 
Vydýchaný vzduch jako hlavní problém
Nedostatek čerstvého vzduchu a jeho přirozené obměny je hlavní příčinou špatného vnitřního prostředí učeben. Zvýšená koncentrace CO2 vede k pocitům dusna, únavě a bolestem hlavy. Množství CO2 ve vnitřním vzduchu proto nesmí podle vyhlášky Ministerstva pro místní rozvoj  překročit 1 500 ppm a podle doporučení by se mělo spíše pohybovat pod hodnotou 1 000 ppm. Podle hygienických norem pro školská zařízení pak musí být během výuky ve třídách zajištěn přívod vzduchu v množství 20 – 30 m3/hod. na žáka . „Z našich měření provedených v obou zúčastněných školách vyplývá, že během vyučování se velmi rychle zvyšuje koncentrace CO2 ve vzduchu a maximální povolené hranice ve výši 1500 ppm dosahuje množství tohoto plynu již po 18 minutách po začátku výuky. V tomto ohledu je nutné uvést, že ani pravidelným větráním okny se tuto hodnotu nepodařilo trvale snížit pod 900 ppm,“ komentuje výsledky Petr Kašík ze společnosti AMiT, vyrábějící řídicí systémy pro průmyslovou automatizaci a automatizaci budov. Vysoká koncentrace oxidu uhličitého v učebnách a pomalá výměna vzduchu i při plně otevřených oknech překvapila i ředitele Soukopa ze Slavkova. „Z tohoto důvodu je nutné v takových prostorech instalovat systémy řízeného větrání, které zajišťují dostatečnou obměnu čerstvého vzduchu v místnosti, a to aniž by se větralo a do prostoru proudily nečistoty, prach a hluk zvenčí,“ dodává Kašík. 
 
Ať si děti nekazí oči
Pro kvalitní výuku a zdraví dětí je důležité i vyhovující denní osvětlení, které je podle aktuální potřeby možné doplnit dodatečným umělým osvětlením. Podle normy ČSN EN 12464-1 týkající se umělého osvětlení vnitřních pracovních prostorů musí být učebny pro denní studium osvětleny 300 luxy s rovnoměrností 0,6 a prostor tabule 500 luxy s rovnoměrností 0,7. Z výsledků měření společnosti Zumtobel Group, světového výrobce a dodavatele komplexních řešení osvětlení, však vyplývá, že ve většině případů je osvětlenost třídních tabulí nedostatečná a normám nevyhovuje. „Během měření ve třídách v ZŠ ve Slavkově jsme navíc zaznamenali nedostatek denního světla, a proto je zde vždy nutné použít tzv. sdružené osvětlení, tedy kombinaci denního a umělého osvětlení. Bez adekvátního dosvětlení může být totiž zrak žáků nadměrně namáhán, což může snižovat jejich soustředěnost a výkon. Obě školy by také měly před tabulemi umístit dodatečná svítidla s asymetrickým vyzařováním a ta používat i při dostatku denního světla,“ doporučuje Vladan Jesenský, viceprezident prodeje v zemích Beneluxu a východní Evropy společnosti Zumtobel Group.

Rušivý hluk ve třídách
V neposlední řadě se série měření vztahovala na akustické podmínky a míru hluku ve třídách. Během měření byla jak ve Slavkově, tak v Suchdole zaznamenána vysoká míra odrazivosti, překračující optimální dobu dozvuku stanovenou na 0,7 s. „Právě hluk a špatně řešená akustika představuje jeden z velkých problémů vnitřního prostředí ve školách. Důsledkem je často únava a ztráta koncentrace, což může vést i ke zhoršenému prospěchu dětí. Tento hluk neprospívá ani jejich pedagogům, kteří se nejrůznější zvukové šumy snaží překřičet, a vzniká tak začarovaný kruh způsobený vysokou odrazivostí hladkých ploch v místnosti,“ uvádí Jiří Gina z firmy Armstrong, jež je předním světovým výrobcem stropních systémů včetně akustických podhledů a která prováděla akustická měření tříd ve Slavkově. „V ZŠ Mikoláše Alše v Praze jsme sledovali dvě rozdílné místnosti z hlediska vybavení, a to učebnu fyziky a školní družinu. Měření také prokázalo, že velký vliv má vybavení tříd – zatímco v učebně fyziky byly zaznamenány vysoké hodnoty odrazivosti, tak družina, ve které byl umístěn koberec a nábytek s knihami, měla znatelně lepší odrazivost v maximální hodnotě 1,1 s. Je však nutné podotknout, že tento relativně dobrý výsledek není dán dispozicí samotné místnosti. Pokud by došlo k vystěhování části nábytku, lze předpokládat, že by se doba dozvuku výrazně zvýšila“, vysvětluje Jiří Strnad ze společnosti Saint-Gobain Ecophon, která vyrábí a dodává akustické výrobky a systémy. 
 
Dotační program OPŽP
„Začlenění do projektu Rady nám velmi pomohlo v našich plánech na zlepšení vnitřního prostředí učeben. Díky měření provedenému profesionálními firmami, které se zabývají šetrným stavebnictvím, jsme získali odborné výstupy a doporučení. Navrhovaná opatření chceme postupně s poradenstvím Rady realizovat. Spolu s naším zřizovatelem, jímž je město, budeme hledat i možnosti využití dotací,“ hodnotí přínosy programu ředitel Soukop a ředitelka ZŠ v pražském Suchdole Kejharová doplňuje: „Díky nezávislosti a odbornosti měření jsou tato hodnocení navíc objektivní oporou, pokud chce škola požádat o dotace a nemá své požadavky čím podložit.“ Právě dotační programy jsou kromě aktivit Rady jednou z možností, které mohou školy využívat pro zkvalitnění vnitřního prostředí svých budov. Slouží jim k tomu Operační program Životní prostředí pro roky 2014-2020 v rámci prioritní osy 5 o energetických úsporách. Na jejím základě mohou zřizovatelé škol žádat o dotaci na instalaci systémů řízeného větrání s rekuperací odpadního tepla, která je podporována 70 % ze způsobilých výdajů. Příspěvky mohou čerpat pro zateplené i nezateplené budovy, ovšem u nich je potřeba zateplení dořešit (žádost o dotace se podává zvlášť na zateplení a zvlášť na vzduchotechniku). 
 

 

Diskuse

Speciály

Naše magazíny

Novinky ze světa bydlení, aut, techniky ...

Odpočívejte a relaxujte kdykoliv a kdekoliv...Váš partner SPA STUDIO

Odpočívejte a relaxujte kdykoliv a kdekoliv...Váš partner SPA STUDIO