22 let Rolničky - Motto: Chodit zpívat, nebo chodit si zazpívat?

Když jsme se sborem začínali – myslím, že to bylo druhý rok – chodily do sboru také čtyři velmi dobře zpívající děti. Zdálo se mi, že by jich bylo škoda, a tak jsem je vyslal, aby zkusily udělat lepší „kariéru“ v nějakém kvalitnějším sboru („... my jsme začínající sbor, nějakého zájezdu se asi hned nedočkáte, rád vás tu mám, ale máte na víc...“).

Proč vůbec?
Když jsme se sborem začínali – myslím, že to bylo druhý rok – chodily do sboru také čtyři velmi dobře zpívající děti. Zdálo se mi, že by jich bylo škoda, a tak jsem je vyslal, aby zkusily udělat lepší „kariéru“ v nějakém kvalitnějším sboru („... my jsme začínající sbor, nějakého zájezdu se asi hned nedočkáte, rád vás tu mám, ale máte na víc...“). Všechny čtyři tehdy udělaly přijímačky do jednoho z našich profesionálních a reprezentativních sborů – dokonce snad přímo i do koncertního oddělení. S Rolničkou se pochopitelně musely rozloučit. Uplynuly dva měsíce a všechny čtyři přišly zpět. Když jsem se jich vyptával proč, řekly mi větu, na kterou jsem nikdy nezapomněl a která se stala hlavním a nejvyšším cílem Rolničky: „Ano, bylo to tam dobrý, naučily jsme se spoustu věcí, asi bychom jely i na nějaký zájezd, jenže tam jsme chodily jenom zpívat, ale k tobě do Rolničky jsme si chodily zazpívat.“ Dětský sbor je zkrátka ten nejkrásnější hudební nástroj pod sluncem a stojí za to ho postavit, naladit a rozeznít.

Co na to statistika...
Ve školním roce 2008/2009 oslavila Rolnička 21 let od svého založení. Za tuto dobu ve sboru zpívalo přes 400 dětí, na repertoáru bylo kolem 250 skladeb a sbor absolvoval více než 400 koncertů, vystoupení, festivalů, nahrávání a dalších akcí, jako jsou třeba společné výlety, zimní i letní tábory, společné návštěvy koncertů atd. Jediné, co se po celou dobu existence Rolničky nezměnilo, je vedoucí sboru :-).

Jak to bylo na začátku...
... a kde jsme se tu vůbec vzali.
Jak se to stalo...
Na počátku byl docela obyčejný rozhovor s fotografem Janem Šimonem Fialou a Pavlem Břouškem, jedním z hudebních redaktorů tehdejší Československé televize. Řeč přišla i na to, že by rád spolupracoval s malým dětským sborem, který by mu pomohl při jeho práci a pro Československou televizi nazpíval písničky pro pořad „Zpívánky“. Tehdy vznikl pouze z dětí ZŠ Horáčkova malý sboreček, který v tomto duchu s ČST spolupracoval asi dva roky a natočil přes dvacet „Zpívánek“. Některé z nich můžete opět vidět v současné době na ČT a některé vyšly i na kazetách nebo CD. V té době se sbor nescházel příliš pravidelně, vlastně to bylo vždy jen pár zkoušek před natáčením.

Jak je to dnes...
Protože po dvou letech zpívání se obsazení už ustálilo a sbor sezpíval, bylo škoda zahodit kus práce a tak se postupem času sborový rozvrh upravoval až do dnešní podoby, kdy kromě hlavního sboru – ROLNIČKY – pracují dva ročníky přípravek – ZPÍVÁNEK I a II (tak se sbor jmenoval na úplném začátku). Rozšířil se i počet členů z původních 15 na dnešních cca 30 (včetně obou přípravek). Kromě dětí z První jazykové ZŠ Horáčkova, které tvoří asi polovinu sboru, dojíždějí na Rolničku děti prakticky z celé Prahy i mimopražské. Zájemci mohou uplatnit své schopnosti i v hodinách sólového zpěvu. Celkový rozsah všech zkoušek je šest hodin týdně.
Mnoho bývalých členů Rolničky se po odchodu ze sboru hudbě věnuje i dále, ať už v jiných amatérských či profesionálních tělesech nebo na hudební konzervatoři.

Co zpíváme...
Hlavní zaměření sboru je na lidové písně, české i jiných národů, zpívané vždy v původním jazyce. Kromě toho máme na repertoáru i chrámovou a církevní hudbu, spirituály, v poslední době i umělé písně, folk, sólisté i populární hudbu, muzikály, jazz a podobně.

Co se děje...
Z mimořádných akcí DPS Rolnička by stál za zmínku zájezd do Vídně, několik přímých rozhlasových přenosů při nedělních bohoslužbách a natáčení audiokazety pro USA. V roce 1995/96 jsme spoluúčinkovali při natáčení videoklipu, audiokazety a CD „Pet – jsem s tebou“ – program věnovaný handicapovaným dětem. Je připravena k vydání výuková nahrávka s vybranými písněmi ze zpěvníků pro 3. – 5. ročník ZŠ. V roce 2000 sbor vydal profilovou kazetu s nahrávkami z let 1992 – 1999. Od roku 2000 se také pravidelně účastníme přehlídky pěveckých sborů v Jílovém u Prahy (putovní cena 2007) a v poslední době také přehlídky „Kavky Open Air“. V květnu 2006 jsme reprezentovali Městskou část Praha 4 na přehlídce souborů z celé Prahy „Děti dětem“ na Křižíkově fontáně na pražském Výstavišti. Mezi tradiční akce patří účast na festivalu „Libušsko-písnická nota“, na festivalech a přehlídkách s mezinárodní účastí „Moravskotřebovské arkády“ a „Spiritual Fest“. Na pozvání Univerzity Karlovy zajišťovala Rolnička program pro účastníky mezinárodních konferencí. Poslední koncert v sezóně 2007/2008 byl na „1. golfovém turnaji Pomozte dětem“ pro nadaci Kuře – Pomozte dětem.

V loňském roce jsme začali jednat o naší účasti na „Festivalu klapskih pjesama“ v chorvatském Omiši, který je sice určen pouze chorvatským dospělým souborům, ale vedení festivalu by mělo zájem ukázat, že se zpívají „klapské“ písně i v zahraničí. První pokus nám nevyšel – jediným důvodem byl nedostatek finančních prostředků, po letošních jednáních vypadá naše účast nadějněji, protože o koncerty projevila zájem i chorvatská televize.
Spolupracujeme také s Botanickou zahradou v Troji a hotelem Barceló, kde zajišťujeme program pro hosty během vánočních svátků. Tradiční koncerty se konají v předvánočním období v Praze i v okolí.

Před časem jsme také dokončili natáčení lidových písniček a po vydaných kazetách a prvním studiovém CD jsme na vánočním koncertě v refektáři kláštera Emauzy v prosinci 2007 „pokřtili“ druhé CD – tentokrát s živými nahrávkami z koncertů. „Kmotrou“ byla Mgr. Jana Libichová – ředitelka První jazykové základní školy v Praze 4, Horáčkova 1100. Do Vánoc 2009 by mělo vyjít další „živé“ CD.

Co ještě...
Práce ve sboru však nejsou jenom zkoušky, nacvičování písniček a vystoupení. Patří sem i více či méně pravidelné víkendové výlety do okolí Prahy, společné návštěvy koncertů (případně i s rodiči). Pro zájemce je zorganizován pobyt na horách během jarních prázdnin a 18denní tábor na začátku letních prázdnin.

Bez čeho by to nešlo...
Žádný sbor ovšem nemůže pracovat, 1) nemá-li za co a 2) nemá-li kde. Co se prvního bodu týče, děkujeme všem, kteří nám vypomáhají v dobách, kdy to nejvíce potřebujeme. Co se druhého bodu týče, patří náš dík vedení První jazykové základní školy v Praze 4, Horáčkova 1100, neboť nám umožňuje využívat pro sborovou činnost školní prostory již od založení sboru. Tímto má velkou zásluhu na skutečnosti, že můžeme letos vstoupit do 22. sborové sezóny. Děkujeme.